Prognóza

Prognóza je závislá na mnoha faktorech. Ovlivňuje jí hloubka postižení, přidružené poruchy, zejména mentální úroveň, osobnostní rysy jedince, rodinné a sociální zázemí, přístup a psychická odolnost rodičů, pedagogické působení a řada dalších faktorů.

Odborníci uvádějí, že na rodině, asistentovi či instituci zůstává v dospělosti závislých asi 60% lidí s poruchou autistického spektra. Přesto i tato skupina postižených má šanci na kvalitní život. Jestliže u dítěte s PAS od raného dětství podporujeme rozvoj celé osobnosti a pracujeme s ním dle jeho specifických potřeb a základů Strukturovaného učení, má v dospělosti šanci na chráněné bydlení, případně i chráněné zaměstnání. Do dospělosti je v ČR o děti s PAS většinou dobře postaráno - existují speciální mateřské školy, speciální školy s autistickými třídami a asistenti pro integrované děti do běžných škol. Mimo to funguje v ČR řada organizací, která se zaměřuje na děti s PAS a jejich rodiny. I zde je však nutné uvědomit si, že zařazení dítěte do školní instituce či organizace a úroveň jeho vývoje je ovlivněna řadou individuálních faktorů. Prognózu v dospělosti ovlivňují také možnosti umístění do institucí jako je právě chráněné bydlení. V ČR je nedostatek těchto zařízení a děti jsou tak často umisťovány do ústavů sociální péče, kde většinou v důsledku velkého počtu klientů či nevyhovujícího prostředího pro lidi s PAS ztrácí své získané schopnosti a dovednosti. Nezřídka jsou pro své agresivní projevy (v důsledku začarového kruhu nevhodného prostředí a nespecifickém přístupu v ústavu) umísťovány do síťových lůžek. Takovou budoucnost svých dětí je však málokdo z rodičů schopen přijmout. Za podstatné tedy vnímám neustále poukazovat na tuto skutečnost a v rámci APLA VČ podporovat rodiny dětí s autismem, aby se spojily a své obavy o budoucnost dětí se nebály projevit a společně s námi prosazovaly nezbytnost vzniku chráněných bydlení. Jedním z důvodů, proč se stává situace akutní, je skutečnost, že právě dospívá jedna z prvních silných generací dětí s diagnostikovanými poruchami autistického spektra. Neméně důležité je uvědomit si, že dětí s PAS stále přibývá a představa vzniku omezeného počtu chráněných bydlení (např. 3 zařízení pro celou ČR) by vyřešila situaci jen dočasně. Současná dospívající generace s autismem by obsadila volná místa v těchto zařízeních (přičemž vhodný počet klientů na 1 chráněné bydlení je v rozmezí 5 - 8), a generace po ní následující by tak byla v období dospívání postavena do stejné situace, jako jsou dospívající lidé s PAS nyní.

Lepší prognóza je častěji u dětí s Aspergerovým syndromem. Je tomu tak proto, že lidé s AS mívají vyšší mentální úroveň a v průběhu života se mnohým situacím naučí. I zde však hrají roli faktory stejné jako u ostatních poruch autistického spektra.

Cílem každé rodiny, asistentů, pedagogů, lékařů a všech ostatních, kteří se podílí na péči a vývoji jedince s PAS by měla být jeho co nejkvalitnější úroveň života, a k tomuto cíli směřovat prostřednictvím vhodných terapeutických, edukačních a výchovných procesů. Jedině tak můžeme člověku s poruchou autistického spektra umožnit prožívat kvalitní život a pocit štěstí v rámci jeho schopností, dovedností a možností.